
Penzing, Rakousko-Uhersko
Zemřela: 27. listopadu 1981 (83 let)
New York City, New York, USA
Lotte Lenya
Biografie
Rakousko-americká herečka a zpěvačka, mimořádná osobnost evropské i americké kultury 20. století. Proslavila se jak na divadelních a operních scénách, tak ve filmu, a její kariéra byla úzce spjata s moderním hudebním a dramatickým uměním. V bondovské historii zaujímá výjimečné místo jako nezapomenutelná padouška Rosa Klebb ve filmu Srdečné pozdravy z Ruska z roku 1963.
Pocházela z chudých poměrů a už v mládí odešla z rodné Vídně do Curychu a později do Berlína, kde se začala věnovat herectví a zpěvu. Zásadním mezníkem jejího života bylo setkání se skladatelem Kurtem Weillem, za něhož se provdala a s nímž úzce spolupracovala. Stala se klíčovou interpretkou jeho děl, zejména písní z Žebrácké opery Bertolta Brechta, kde její specifický hlas a výrazný projev pomohly definovat nový styl hudebního divadla.
Po nástupu nacismu musela Lenya jako umělkyně židovského původu Evropu opustit. Usadila se ve Spojených státech, kde pokračovala v kariéře a postupně se prosadila i v americkém filmu a televizi. Její herectví bylo charakteristické silnou osobností, neobvyklým vzhledem a schopností vtisknout postavám tvrdost i zranitelnost zároveň.
Ve filmu Srdečné pozdravy z Ruska vytvořila jednu z nejikoničtějších záporných postav celé bondovské série. Její Rosa Klebb, chladná agentka organizace SPECTRE, působila zlověstně nikoli okázalostí, ale strohostí, disciplínou a krutou efektivitou. Postava se stala legendární mimo jiné díky nenápadně sadistickému projevu a ikonickým botám se skrytou čepelí, což výrazně přispělo k atmosféře filmu.
Vedle bondovky se objevila také ve snímcích jako The Roman Spring of Mrs. Stone (1961) či Semi-Tough (1977) a pravidelně hostovala v televizních produkcích. Současně zůstala věrná odkazu Kurta Weilla a po jeho smrti se zasloužila o uchování a propagaci jeho díla, včetně vydávání nahrávek a podpory uvádění jeho skladeb.
Lotte Lenya byla umělkyní, která překračovala hranice žánrů i kontinentů. Její přínos filmu o Jamesi Bondovi spočívá v tom, že dokázala vytvořit padoucha odlišného od tradičních karikatur zla – postavu nenápadnou, ale o to děsivější. Díky tomu zůstává její výkon dodnes jedním z nejvýraznějších v celé historii bondovek.
Filmografie
| 1980 | Mahagonny |
| 1977 | Napůl drsňák |
| 1969 | The Appointment |
| 1966 | Ten Blocks on the Camino Real (TV film) |
| 1963 | Srdečné pozdravy z Ruska |
| 1962 | Lotte Lenya Sings Kurt Weill (TV film) |
| 1961 | Římské jaro paní Stoneové |
| 1931 | Žebrácká opera |









