Gert Fröbe

Německý herec, který se nesmazatelně zapsal do dějin světové kinematografie především díky své roli Aurica Goldfingera v bondovce Goldfinger z roku 1964. Přestože se během kariéry objevil ve více než stovce filmů a televizních projektů, právě tato postava z něj učinila jednu z nejikoničtějších tváří celé série o Jamesi Bondovi.

Původně se vyučil obchodníkem, ale už v mládí tíhl k divadlu a herectví. Profesionální dráhu zahájil na německých jevištích ve 30. letech, kde si postupně vybudoval pověst charakterního herce s výraznou fyziognomií a silnou autoritou. Po druhé světové válce se stal jednou z opor západoněmeckého filmu, často obsazovaný do rolí důstojníků, úředníků, podnikatelů či výrazných vedlejších postav s morální ambivalencí.

Mezinárodní průlom přišel právě s filmem Goldfinger, třetím bondovským dobrodružstvím se Seanem Connerym. Fröbe zde vytvořil archetyp bondovského padoucha: bohatého, inteligentního, posedlého mocí a zároveň fyzicky impozantního. Auric Goldfinger nebyl jen anonymním zločincem, ale postavou s jasnou motivací, osobitým chováním a nezaměnitelným charismatem. Přestože Fröbe mluvil anglicky s výrazným přízvukem a jeho hlas byl ve filmu postsynchronizován, jeho herecký projev, práce s gesty a mimikou dodaly postavě mimořádnou přesvědčivost.

Zajímavostí je, že Fröbe byl ve skutečnosti silně protinacisticky orientovaný a během války pomáhal ukrývat židovskou rodinu, což vyšlo najevo až mnoho let po jeho smrti. Tato skutečnost kontrastuje s typem rolí, do nichž byl často obsazován, a dokresluje jeho osobnost jako člověka s pevnými morálními postoji.

Vedle bondovky se objevil také v mezinárodních produkcích, například ve filmu Those Magnificent Men in Their Flying Machines (1965) nebo v klasickém snímku It’s a Mad, Mad, Mad, Mad World (1963), kde opět zaujal výrazným komediálním talentem. V německé kinematografii zůstával aktivní až do konce života a byl respektován jako spolehlivý a všestranný herec.

Gert Fröbe zůstává v historii Jamese Bonda jedním z nejdůležitějších padouchů vůbec. Jeho Goldfinger definoval podobu filmového antagonisty na dlouhá desetiletí a stal se měřítkem, k němuž jsou další bondovští záporáci dodnes přirovnáváni.