Datum narození: 28. 5. 1904
Místo narození: Londýn, Anglie

Datum úmrtí: 12. 8. 1964
Místo úmrtí: Canterbury, Kent, Anglie

Ian Lancaster Fleming byl námořní důstojník, novinář, bankovní úředník a během druhé světové války pobočník šéfa tajné služby britského námořnictva. Nejznámější je však jako tvůrce Jamese Bonda.

Pocházel ze známé, vážené a velmi bohaté rodiny. Jeho dědeček byl puritánský Skot a uznávaný bankéř. Otec, plukovník Valentine Fleming, padl na frontě roku 1917. Nekrolog tohoto vojáka a poslance britského parlamentu napsal sir Winston Churchill.

Mládí a novinářská kariéra

První výrazný úspěch zaznamenal Fleming ve sportu. Studoval elitní školu Eton – nebyl zde sice dobrým studentem, ale dva roky po sobě se stal školním mistrem v lehké atletice. Jeho rekord ve skoku do dálky z roku 1926 zůstal dlouho nepřekonán.

Byl vysoký, štíhlý a uzavřený mladík. Při fotbale si zlomil nos, ale po operaci ho měl opět rovný. Záviděl diplomatickou kariéru svému staršímu bratrovi, avšak matka nemohla podporovat diplomatickou dráhu obou synů. Fleming se proto zaměřil na jazyky – plynně ovládal francouzštinu, němčtinu a ruštinu.

Po studiích se vrhl na novinářství. Roku 1933 byl jako dopisovatel agentury Reuters v Moskvě přítomen procesu s britskými inženýry obviněnými ze špionáže. Požádal Stalina o rozhovor – ten jej sice odmítl, ale zaslal mu zdvořilý, vlastnoručně podepsaný dopis, který si Fleming uchoval.

Na podzim odešel pracovat pro Reuters do Šanghaje. V žurnalistice měl před sebou slibnou budoucnost, ale po dvou letech přijal výjimečně prestižní místo v bance Gull & Co, které bývalo určeno spíše padesátiletým veteránům.

Pobočník ředitele tajné služby

V květnu 1939 byl Fleming pozván na schůzku do hotelu Carlton v Londýně. Pozvání přišlo od kontradmirála Johna Godfreye, nově jmenovaného šéfa námořní rozvědky, který hledal pobočníka. Fleming – absolvent námořnické školy, zkušený novinář, jazykově vybavený a z dobré rodiny – byl ideálním kandidátem.

Fleming začal dělit čas mezi banku a kontrašpionáž. Dopoledne pracoval u pánů Rowa a Pitmana, odpoledne v Admiralitě, v kanceláři označené číslem 39. Právě zde se soustřeďovaly tajné zprávy o německé výzbroji, ponorkách, přístavech i bombardovacích cílech. Fleming tehdy kouřil až 70 cigaret denně.

Spolupracovník Edward Merrett později poznamenal:

„Ian byl stejný požírač papíru jako my všichni v Admiralitě. Válka pro něj znamenala pot, dřinu a slzy – ale ne bezprostředně krev.“

Laboratoře FBI a americká zkušenost

V červnu 1941 doprovázel Fleming admirála Godfreye do USA. Spojené státy tehdy ještě nebyly ve válce a cílem bylo navázat úzkou spolupráci tajných služeb. Ředitel FBI J. Edgar Hoover se s misí odmítl oficiálně setkat, ale umožnil návštěvu laboratoří, archivů, střelnic i výcvikových center.

Klíčovou postavou mise byl kanadský milionář William Stephenson, organizátor rozsáhlé diverzní sítě proti Německu. Fleming měl plný přístup do jeho koordinačního centra a studoval jeho metody – od padělání dokumentů až po výrobu falešných pasů.

Fleming během pobytu v USA vypracoval text smlouvy o zřízení společné zpravodajské kanceláře mezi USA a Velkou Británií. Z Washingtonu si přivezl dárek od generála Donovana – Colt .38 s věnováním „Pro zvláštní služby“.

Špionážní škola u jezera Ontario

Stephensonovo sídlo v Oshawe u jezera Ontario sloužilo jako jedna z nejlépe organizovaných špionážních škol na světě. Fleming zde absolvoval výcvik ve střelbě, bojových uměních, sabotážích i diverzních operacích. Stephenson jej označil za jednoho z nejlepších žáků.

Tyto zkušenosti se později výrazně promítly do Flemingovy literární tvorby – zejména do podoby agenta 007.

Útočná sekce č. 30

Po návratu do Británie inicioval Fleming vznik Útočné sekce č. 30, elitní jednotky určené k získávání nepřátelských dokumentů, šifer a technologií. Jednotka se podílela na akcích v severní Africe, Itálii, Francii i během invaze do Normandie. Její zásahy zachránily životy tisícům spojeneckých vojáků.

Na jedné z posledních akcí v roce 1945 Fleming osobně vedl zásah na zámku v Německu, kde byl objeven kompletní archiv německého válečného námořnictva od roku 1870.

Spisovatel

Po válce Fleming prohlásil:

„Napíšu dějiny špionáže takové, že se na všechny předchozí zapomene.“

Nenapsal je.
Stvořil Jamese Bonda.

Dílo Iana Lancastera Fleminga

📚 Bondovské romány

• 1953 – Casino Royale
• 1954 – Live and Let Die
• 1955 – Moonraker
• 1956 – Diamonds Are Forever
• 1957 – From Russia with Love
• 1958 – Dr. No
• 1959 – Goldfinger
• 1961 – Thunderball
• 1962 – The Spy Who Loved Me
• 1963 – On Her Majesty’s Secret Service
• 1964 – You Only Live Twice
• 1965 – The Man with the Golden Gun

📖 Povídky

• 1960 – For Your Eyes Only
• 1966 – Octopussy and The Living Daylights (posmrtně)

👶 Pro děti

• 1964 – Chitty Chitty Bang Bang

📘 Literatura faktu

• 1957 – The Diamond Smugglers
• 1963 – Thrilling Cities