V tajné službě Jejího Veličenstva

Švýcarsko mělo nejmírnější zimu za posledních 40 let, když dorazila produkční společnost, aby natočila lyžařské sekvence.

Děj vyžadoval heliport sousedící s Blofeldovou horskou pevností. Produkce proto za cenu 60 000 liber přepravila na vrchol více než 500 tun cementu a vybavení vrtulníkem a lanovkou – a jeden také postavila. To také pokrylo náklady na instalaci 2 000ampérového generátoru pro napájení světel štábu kamery.

120 členů posádky muselo každý den cestovat lanovkou – 3 000 metrů, cesta trvala 20 minut.

Richard Graydon se pro scénu honičky na lyžích v Blofeldu rozhodl použít místní zkušené lyžaře, nikoli kaskadéry.

Pro klíčovou sekvenci na kluzišti produkční tým každou noc zaplavoval parkoviště v Grindelwaldu, dokud led, který se vytvořil, nebyl dostatečně silný, aby vydržel opotřebení více než 100 bruslařů. Stejná technika byla použita pro honičku sériových vozů na ledě s využitím velkého otevřeného pole mezi Stechelbergem a Lauterbrunnenem.

Pro bruslařskou scénu v Grindelwaldu bylo zaměstnáno 750 komparzistů.

Pro napínavé scény honičky na lyžích sjížděl světový šampion Willy Bogner Jr. pozpátku z horského svahu s ruční kamerou, lyžaři se pohybovali vysokou rychlostí za ním. Johnny Jordan natáčel, zatímco visel 5,5 metru pod proudovým vrtulníkem ve speciálně vyrobeném postroji, zatímco pilot John Crewedson „bzučel“ nad horskými vrcholky a ledovci.

Stefan Zurcher – alias Sněhulák, byl strážcem Piz Gloria – kaskadérem/lyžařem v tomto filmu, prvním z devíti bondovek, na kterých pracoval v různých rolích.

Název Piz Gloria byl převzat z původního románu Iana Fleminga a od té doby jej restaurace používá.

Aby Willy Bogner Jr. mohl pořídit záběry Blofelda na bobové dráze přes rameno, byl k zadní části bobu přivázán 6metrovým lanem, které se dalo rychle uvolnit vyražením tyče.